pátek 31. ledna 2014

Pečující wishlist

Krásný den, mé milé. :)

Dnes jsem tu spíše s takovým kratším a fotečkovým článkem. Rozhodla jsem se vám ukázat, na jakou pečující kosmetiku si brousím zuby. Původně měl být wishlist větší, ale nakonec jsem se rozhodla trošku uskromnit. Na dekorativku se podíváme jindy. :)

Bude to tu trošku vypadat jako reklama na Saloos, ale nenechte se zmást, ta to opravdu není. :) Jen si mě jejich výrobky nějak získaly.

Tak jdeme na to. :)


Začneme pěkně zleva.

Jako první tu mám Hydratační šampon Unique. Jedná se o novou přírodní kosmetiku na českém trhu, která mě dostala svými popisky na obalech, samotnými obaly a hlavně certifikáty. :) No neříkejte, nevypadá dokonale? :)

Dále je tu opěvovaný Zelený jíl, který by měl pleť zbavit všech nedokonalostí a po jeho pravidelném používání budu mít pleť jako miminko. :) Díky Péťe už vím, kde ho v Plzni sehnat. A brzy si pro něj dojdu.

Saloos Bio kokosová péče - čokoláda. Tak si to ujasněme. Miluju kokosák, teda v určitý míře, třeba toho od Purity Vision už mám plný zuby a dostala ho spolubydlící. Ale když ho používám občas, nevadí mi. A miluju čokoládu. A kokosák s čokoládou? To musí být slast!

Saloos bio karité - vanilla. Co k němu říct. Všichni víte, jak jsou tyhle Saloos máslíčka dokonalý, jak dokážou vyléčit úplně všechno, všichni je chválíte. A další věc, kterou miluju v jakékoliv podobě je vanilka. V-a-n-i-l-k-a. Ach, už teď cítím jak voní. :)

Saloos bio tělový peeling čokoláda. Nikdy jsem nepoužila tělový peeling. Ale ty obličejové mám ráda a představa toho, že vypeelinguju celé tělo? To bude chuťovka! A to celé s vůní čokolády.

K šamponu Uniqe nesmí chybět kamarád Hydratační kondicioner slibující zázraky. :)

Všemi chválený a opěvovaný Arganový olej. Je potřeba k němu vůbec něco říkat? Všichni ho znáte, všichni ho používáte, všichni ho milujete.

Saloos bio kokosová péče vanilla. Láska. Jediné slovo, které je třeba dodat. :)

Tak to by byl pečující wishlist. :)
Doufám, že se vám článek líbil, můžete mi říct, něco o produktech, které už máte a nebo doporučit další, krásně vonící vanilkové nebo čokoládové produkty. :)


úterý 28. ledna 2014

Neumím šetřit! A nebo jo?

Zjistila jsem, že povídací články na určitá témata, ukázky nákupů, nebo mé výlevy všelijakého druhu vás baví mnohem víc než kosmetické recenze. Co si budeme povídat, mě tohle psaní taky většinou baví víc, to ale neznamená, že s recenzemi končím. Budou se tady objevovat dál, dnes si ale budeme opět povídat, tentokrát na téma peněz a utrácení. :) 

Od doby, kdy mě jakýsi vnitřní hlas přemluvil k založení blogu se mé finanční zásoby viditelně ztenčily. Sleduju vaše blogy, pročítám si vaše články a každý den mám pocit, že vy máte něco, co já nutně potřebuji. A já se co? Vždycky nechám překecat ke koupi! 
Jo, mám to s váma ale těžký. 

Jsou dny, kdy bych byla schopná koupit naprosto všechno za jakoukoli cenu. Teda vlastně spíš byly, listopadová výzva mi taky něco dala a už tak bezhlavě neutrácím. To že mi to občas ujede berme jen jako malý nákupní kolaps. V poslední době se jinak snažím kupovat jen to, co nutně potřebuji. 

Šetření mi dříve nic neříkalo, nepotřebovala jsem si peníze dávat stranou, nepotřebovala jsem u sebe vždy mít nějakou hotovost, bylo mi to jedno. Ale asi dospívám, nebo je to jen možná nějaká chyba, ale dá se říct, že i to šetření se trošku učím. Jde to pomalu, ale jistě. 

Když v drogerii procházím kolem lákavých stojanů s kosmetikou, už nečapnu první věc, nákup si rozmýšlím a v hlavě si počítám, kolik peněz mi v peněžence po nákupu zbyde, co ještě chci tento týden kupovat a nebo jestli opravdu potřebuju sedmé tělové máslo. 
Co jsem v Plzni, občas potřebuju hned něco zaplatit, nebo někomu něco dát, vždycky chci mít jistotu, že kdyby se něco dělo, budu u sebe mít peníze, proto už nikdy neutrácím celý obsah své peněženky. 

Taky jsem se rozhodla jít v poslední době nějak do sebe a víc peněz utrácím za jídlo, než za kosmetiku. Rozhodla jsem se posunout svůj jídelníček zdravější cestou a jíst pravidelně, takže jsem si začala dělat zdravé svačinky do školy a neutrácet za fast food. 

To mi připomíná, jestli máte nějaké dobré tipy na jednoduché, chutné a zdravé krabičkové svačinky, tak sem s nimi! :)

Takže dalo by se vlastně říct, že už jsem se šetřit docela naučila. Prasátko na poličce je sice většinu času prázdné, ale přece i to že ho tu vůbec mám je úspěch, peníze v něm jsou nepodstatné detaily. 

A co vy a šetření? Umíte, neumíte? :) Za co nejvíc utrácíte? :)

neděle 26. ledna 2014

Voňavé recenze Nonique

Pěkný večer, mé milé.

Já ho trávím výběrem dobrého zubaře, který by se uměl postarat o mé zoubky. Z těch všech jmen různých zubařů mě dokonce rozbolely už i zuby. :( Chtěla bych je mít v pořádku, ale panická hrůza ze zubařského křesla je silnější. Když už na nějakého chváleného narazím, nepřibírá nové pacienty. A k někomu o kom na internetu nikdo nic neříká, jít opravdu nechci.. 
Mám chuť se na to vykašlat, fakt! 

Ale nebudu vás tu otravovat informacemi, které vás stejně nezajímají a pustím se rovnou do recenze. Dnes jsem do jednoho článku spojila více produktových hodnocení. 

Pleťová emulze (Tropic)

Recenzi na Čistící krém ze stejné řady už jste si mohli přečíst. A protože celá řada božsky voní, a taky protože jsem detailista a nerada používám produkty z různých řad, rozhodla jsem se pořídit si celý výběr Nonique z řady Tropic. Do rukou se mi tedy dostala i tato pleťová emulze

Dokonalou vůni krému jsem cítila už z krabičky, tehdy jsem emulzi přičetla plusové body. Konzistence je řidší, než jsem zvyklá. Roztírá se hodně dobře a rychle se vsakuje, možná bych řekla že až moc rychle. Měla jsem občas pocit, že ani nehydratuje. Pro moji pleť to to zjevně nebylo nic extra, protože mi dávala jasně najevo, že ji emulze nesedí a to velkým pnutím, vždy po namazání. 

Tehdy jsem ji chtěla hodit do koše, ale co bych pro vás neudělala, že jo.. Testovala jsem tedy dál a trpěla to šílené pnutí. Po čase už to nebylo takové, možná jsem si zvykla. Řekla bych, že krém bude vyhovovat někomu, kdo má normální pleť a tolik hydratace nepotřebuje, já jsem zvyklá na lepší servis a mě na krému zaujala asi jen ta vůně a pěkné balení. :)





Oční sérum (Tropic)

Dalším krasavcem z voňavé řady je oční sérum. Drobek ke mně doputoval v malé roztomilé krabičce. Jeho baleníčko je pro oční krémy klasické, ale mně se strašně líbí. :) Vůně je totožná jako u všech výrobků z této rodinky, takže úžasná. 

Konzistence krému je taky řidší, ale velmi dobře se kolem očí roztírá a vstřebává. Co se hydratace týče, řekla bych že je to něco přesně pro mě. Jsem mladá, takže nepotřebuji nic proti vráskám, jen mít dobrý pocit, že se starám o své oční okolí a zásobuji ho hydratací. 

Řekla bych, že ale pokud hledáte něco na redukci vrásek, toto sérum pro vás asi nebude to pravé. Mám dojem, že jeho hydratační schopnosti nebudou tak silné, jak by bylo potřeba. I tak ho ale můžu s klidným srdcem všem mladým dívkám a slečnám doporučit. 


Uznávám, dnešní článek byl kratší, i tak ale doufám, že se vám líbil a z recenzí jste si něco odnesly. :)

Pěkný zbytek večera :)
Domi

středa 22. ledna 2014

Rozdíl mezi hrdinou a zbabělcem je ve směru běhu

Říkala jsem si, že v poslední době se tu objevilo pár motivačních článků, doufám že se vám tento typ psaní líbí, protože dnes jsem tu ještě s jedním takovým postem. Takže pro toho, kdo na tyto řeči není zvědavý, počká si na další článek, budou to recenze na ostatní Nonique produkty, co mám doma.

Vysokoškoláci mají zkouškové, čekají je státnice a jsou ponořeni do učení. Já, jakožto středoškolák jsem byla v uplynulých dvou týdnech taky zahrabána v učebnicích a snažila se do sebe narvat co největší množství látky, aby mé pololetní vysvědčení za něco stálo.
Dnes jsem napsala poslední test, známky jsou uzavřené a já jsem dá se říct spokojená. :)

Tenhle psychický nápor na mě v posledních dnech byl větší, než jsem byla schopná unést. Neustálé migrény, bolest žaludku a kolaps v tramvaji necháme stranou. Teď se podíváme na psychický stránku věci. Jsem nervák, neustále se snažím podávat co nejlepší výkony a nedostatek spánku a únava jsou v období pololetí naprosto normální, zvlášť na střední škole.

Na pololetní písemnou práci z matematiky jsem se připravovala týden dopředu, abych zvládla známku vylepšit na dobrou, s dostatečnou jsem se nehodlala smířit. Po napsání práce jsem měla relativně dobrý pocit. Ke mně se však o pár dní později dostala opravená práce vpředu s "dostatečně +" a přesně v této chvíli by se mi podlomily kolena, kdybych stála.

Práci jsem hned vrátila učitelce a doma se utápěla v slzách a depresích v posteli s filmem. Ten den se mnou nebyla řeč. Dostavil se pocit totální bezmoci a méněcennosti. Chtěla jsem všechno vzdát a vykašlat se na celou školu, protože na to prostě asi nemám.

Druhý den se ke mně práce dostala znovu, abychom udělali opravu a věděli, jak příklady počítat. Po několika stížnostech týkajících se špatně sečtených bodů jsem se i já rozhodla ty své přepočítat. A ano, tipujete správně, i můj počet bodů nesouhlasil s tím zapsaným. Chyběl mi přesně ten bod, který by mě z "dostatečně" posunul na "dobře".

Nechala jsem si body přepsat, opravit známku a jako by se ke mně v tu chvíli otočilo slunce. Paní učitelka přišla s tím, že to je jiná, a tak mi na vysvědčení dá trojku, ví že se snažím a dobrá pololetní práce je základ. A to byl zlomový moment. Od té doby už jsem zase ta usměvavá co svítí pro sebe a září pro ostatní.

Nevím, kdo se za mě modlil a proč mě napadlo body spočítat. Ale stalo se a já tak vyhrála (alespoň prozatím) svůj matematický boj. A proto tu pro vás mám dnes zase nějaký ten motivační citát.

Rozdíl mezi hrdinou a zbabělcem je ve směru, kterým utíkají, když křičí. A proto jestli právě utíkáš před problémy jako zbabělec. Otoč se a utíkej proti nim čelem jako hrdina. 

neděle 19. ledna 2014

Všehochuť posledních dní

Krásný den, mé milé. :)

Dnešní článek nebude nijak přímočaře zaměřený. Chtěla bych vám toho tolik říct, ale nevím jak to nazvat. Dnes to bude zkrátka taková všehochuť zážitků, postřehů a fotek z posledních dní. :) Doporučuji uvařit pořádný hrnek kafe, otevřít sušenky a začít číst (samozřejmě doufám, že to děláte u každého mého článku). :)

Tak čím bych asi začala..
Rozhodla jsem se, že ten rok 2014 bude přece jen jiný. V tom minulém se něco nepodařilo a proto to ten letošní dožene. To už ale víte. Ale ještě jsem vám neřekla, co že bych vlastně chtěla změnit.
   Od dnešního dne jsem nastolila pravidelné cvičení, abych se v létě mohla v plavkách pochlubit pěknou postavou, v jídelníčku jsem vyškrtala omezila sladké a na řadě je pravidelné stravování.
   Hlavně optimisticky! Ještě nikdy nebylo tak špatně, abych se z toho musela psychicky zhroutit. ;) Takže si pamatujme - Všechno nakonec skončí dobře, pokud to dobré není, prostě ještě není konec! :)
   Uvědomit si zásadní rozdíl mezi slovy "chci" a "chtěla bych" je základ. Ti co chtěji, většinou mají. A ti co by chtěli zůstávají stále na začátku. Nic mi ale nespadne do klína, musím tomu trošku pomoct a makat.
   Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Jsem hroznej prokrastinátor a potom nic nestíhám. Musím si začít dopředu plánovat čas a nedělat všechno na poslední chvíli.
   Naučím se malovat horní linky. O tom jsem vám už psala. V týdnu se chystám jít koupit ty Essence, pro začátek mi postačí. :)
   A nakonec.. Konečně si nechám spravit zoubky.. Nevěřily byste, jak je těžké, sehnat v Plzni dobrého zubaře..


Dále bych vám chtěla sdělit něco o své "divné činnosti", které jsem si v posledních dnech začala všímat.. No.. Stále na blozích čtu, co blogerka dostala od přítele, jakou kosmetiku přítel vyzkoušel, jaký byl jejich skvělý společný den.. Já nic takové psát nemůžu.. Chybí mi to.. mrzí mě to..
   V poslední době, když někam jdu, hodně koukám kolem sebe.. To, že si svou budoucnost maluji po boku policisty nebo vojáka už taky víte. Tyto muže vidím ihned, jak se objeví v úhlu mého pohledu a přátelé si zvykli, že jsou na tuto skutečnost náležitě upozorňováni. Vojáci se ale potkávají velice těžko, u policistů je to snažší, ale taky žádná sláva..
   Potkávám samozřejmě i jiné muže, s optimistickým přístupem se na některé z nich usměji, buď úsměv opětují nebo ne.. Pokud ano, občas se na nějakého ještě otočím a má radost je obrovská, když se i on dívá. Ale jsem šílenej srab a nikdy bych si s ním nezačala povídat..
Asi budu do smrti sama a bydlet s rodiči. :D
Já vím, já vím.. Neměla bych lásku hledat, ona si mě najde sama.. Ale..:(


Začala jsem mít radost z maličkostí. Přišlo to najednou jako blesk z čistého nebe. :) Stačí, aby se na mě někdo usmál, povedla se mi malá věc.. Prostě stačí troška a já už mám na tváři úsměv. Opravdu je vše jen o přístupu. Náš život bude takový, jaký si ho uděláme. :)


Chtěla bych vám, blogerkám, poděkovat za přízeň. :) Moc pro mě znamenáte, mám vás ráda. Díky blogu jsem poznala moc skvělých lidí a (snad) jsem se v psaní zlepšila a vás mé články baví číst.
   Včera se u nás doma konal vinný večer s mamkou a její kamarádkou. Když odcházela za přítelem, chtěla ode mě nalíčit. Této příležitosti jsem se s radostí ujala a potom byla velice pochválená a hlavně, ona měla radost a to je pro mě ta nejhezčí odměna. Zjistila jsem, že mě strašně baví líčit ostatní, ale ne sebe. A tak děkuju vám, vy a vaše blogy mě naučily, co dnes umím. :)


A nakonec pár fotek z Instagramu (+ předchozí) :) Abyste taky věděli, kdo že vám blogerkám ty fotky lajkuje a komentuje. :) Ano, jsem to já. :)

Opravdu miluju tohle mléko! :)
Občas mě ty cesty vlakem fakt baví! :D

Pěkný zbytek dne. :)
(Do budoucna slibuji kvalitnější články..;)..)

čtvrtek 16. ledna 2014

Analýza pleti přístrojem SAM

Pro kosmetickýho nadšence jako já, je hodně důležitý vědět, jakej typ pleti vlastně má. A já to doteď nevěděla. A to byl obrovskej problém, protože jsem utratila velký množství peněz za výrobky, které mi nesedly. A jakožto chudý student, to mnohdy nebylo moc dobré. 

přístroj SAM
Díky své (dokonalé, úžasné, božské, milované, krásné - ehm, dobře, končíme s chvalozpěvy) spolubydlící jsem dostala možnost zajít si na hloubkovou analýzu pleti přístrojem SAM zcela zdarma. Neváhala jsem ani minutu a vše hned odsouhlasila (kdyby se mě v té euforii zeptala jestli s ní naplánuji vraždu, řeknu že jo). 

Na okamžik, kdy se má pleť podrobí bystrému oku kosmetičky jsem se těšila celý týden, ale samozřejmě jsem se bála. Ale tak si to shrňme. Kdekoliv se ukážu, všichni mi závidí krásnou, čistou pleť sem tam s nějakým nedostatkem. Myslela jsem si, že je má pleť naprosto normální, nikdy mi nedělala větší problémy, vždy jsme se nějak domluvily. 

Slečna Táňa mě ale vyvedla z omylu. Při pohledu na svou pleť v přístroji přišlo lehké zděšení, vidíte svou pleť lehce "v negatiu". Zanesené póry fosforkově září, uhřík je tmavě červený, suchá místa jsou fialová. Opravdu zajímavý pohled. 
Mám hodně pih. Ale tak to všichni víme, že jo. V zimě nejdou vidět, což je božské. ;) 
Má pleť není normální, ale smíšená.

Mám mastnou T-zónu a vysušený zbytek obličeje. A víte proč? Víte? No protože nepiju. Denně nevypiju ani půl (možná ani čtvrt) litru vody, prostě nemám žízeň. Tady se taky vysvětluje problém mých věčně suchých a rozpraskaných rtů. (Tímto bych chtěla poděkovat Táně za to, že mi otevřela oči a vysvětlila, co všechno se mi může stát, pokud se svým pitným režimem něco neudělám.)

Modlila jsem se, ať hlavně nemám smíšenou pleť. Tak špatně se o ní stará. A ono jo! Takže první úkol - začít pít. 
Byly mi doporučeny hydratační přípravky pro suchou pleť společnosti beautycycle. Po těch tedy nejspíš sáhnu, protože se mi strašně líbí obaly a řekla bych, že pořádná dávka hydratace může mé pleti jen prospět. 
Mám jen trochu strach, co tolik hydratačních věcí udělá s mastnou T-zónou. :/ Pokud máte nějaké typy, jak tuto část obličeje odmastit, sem s ním. :)

Takže bych to shrnula asi tak, že jsem strašně ráda a děkuju L. za možnost tohoto pleťového analyzování. Bez něj bych nejspíš stále používala špatné přípravky a má pleť by nikdy nedosáhla dokonalého výsledku. Takže moji milí.. Má peněženka nejspíš momentálně trochu zapláče, ale má pleť si bude chrochtat blahem a mé tělo taky, až mu začnu přisouvat dostatek tekutin. :)

pondělí 13. ledna 2014

Malý milý nákup

Krásné pondělní odpoledne :)

Doufám, že se všechny máte pěkně a do nového týdne jste vstoupily pravou nohou a s úsměvem na rtech. :) Já jsem se rozhodla řídit všemi těmi motivačními citáty, které jsem si v posledních dnech přečetla a proto se snažím, aby z mé tváře nezmizel úsměv a stres mě na chvíli opustil.

Všichni víme, že právě teď bych měla dělat úplně něco jiného, než psát článek pro vás. Ale jakožto obrovský prokrastinátor jsem své povinnosti odsunula na druhou kolej a jsem tu pro vás s dnešním článkem.
Protože jsem vám neukazovala nákupy za prosinec, kvůli ztrátě fotek z mobilu, tak vám alespoň ukážu co přinesly dnešní nákupy. Všimla jsem si, a doufám že to tak i je, že vás tyto nakupovací články baví a rádi je čtete. :)
Nebyl to žádný velký shopping. Původně jsem šla do DM jen pro pastu na zuby, ale syndrom jedné věci v košíku byl silnější. :)


Jako první se v košíku objevila Rakytela. Nalákala mě na ní An. svými chvalozpěvy, takže když jsem se konečně dostala do HerBia, jí jsem tam nemohla nechat.
Fakt se mi líbí balení těch mastí od Popova. ;)
Rakytela mi moc pěkně voní a barvička je příjemná.


V Kauflandu jsem vzala na zkoušku dvě ovesné kaše. Jednu čokoládovou a druhou jablkovou se skořicí. Jsem zvědavá na chuť. :)
Jíte ovesné kaše? Popřípadě jaké kupujete?


Domů se mnou doputovalo i Psyllium od Dr. Popova. Nakonec jsem se rozhodla pro začátek vyzkoušet práškovou formu, vzala jsem jen 50g balení, když ho nebudu zvládat vypít, dám ho babičce a vyhodím to její desetileté balení co jí stojí doma na poličce.

Koupila jsem si dokonce i tu zubní pastu, ale tu vám sem fotit nebudu. ;)

To by bylo z dnešních nákupů vše. Pochlubte se v komentářích, jak jste na tom s Psylliem, zda znáte Rakytelu, používáte a nebo co vy a ovesné kaše. :) Budu ráda za každý komentář.

pátek 10. ledna 2014

Pleť jako miminko a ještě voňavou

Už jsem se konečně dokopala k sepsání první recenzi na výrobek Nonique. Výrobky mám doma už nějakou dobu a měla jsem možnost je pořádně otestovat. Na všechny produkty už jsem si udělala obrázek a vy si teď budete moci postupně o všech něco přečíst.
Pokud o značce Nonique nic nevíte a rádi byste se něco dozvěděly, doporučuji přečíst článek věnovaný jen a pouze této značce a jejím výrobkům. :)

Začneme tím nejpozitivnějším a tím je Čistící krém z řady Tropic. Když mi domů dorazil balíček s Nonique výrobky, po rozbalení na mě dýchla krásná vůně tropického ovoce, asi jako někde u moře, v zahraničí s koktejlem v ruce. Hned jsem musela všechno rozbalit a očuchat. 

Nefotila jsem vám složení ani nijak obal, protože je tam stejně všechno německy, tak byste z toho moc neměly. Ale můžu říct, že na výrobku se píše, že obsahuje BIO Noni, BIO Aleo vera, BIO babasový olej, BIO Ananas (hlavní složky). Dále se dozvíme, že je výrobek 100% a žádné testování na zvířatech nepřichází v úvahu, pochází ze 100 % kontrolované kosmetiky, bez umělé parfemace, bez minerálních olejů (parafín, ropa), bez PEG, parabenů a silikonů. 

Z Čistícího krému jsem měla obrovskou radost, protože nic podobného jsem na pleť zatím nezkoušela. Krém voní božsky, kokosově, banánově, ananasově. Prostě vás to musí nadchnout. Necítíte žádnou chemii, nic umělého, jen pěkně voňavý krémík narvaný ovocem a přírodními složkami. :)

Krém je hutnější konzistence, ale krásně se roztírá, na pleti vám vytvoří takový jemný povlak. Já si ho nanáším večer při sprchování a jednou se mi stalo, že jsem ho zapomněla smýt, na pleti ho necítíte. Po smytí je pleť maličko sušší, ale nic hrozného, stačí potom běžně namazat nějakým krémem a vše je v pořádku. 

Já jsem vypozorovala, že ho nesmím nechávat na pleti působit moc dlouho, protože jí mám potom červenou, ale když krém na nesu a za půl minutky, za minutku hned smyji, žádné zarudnutí se nekoná. 


Od doby co krém používám se mi pleť zlepšila. Rozšířené póry se stáhly, černých teček je méně, žádné pupínky se mi nedělají a když už se nějaký utvoří, hodně rychle se zahojí. Já si tedy na krém vůbec nemůžu stěžovat. 

Mimochodem, taky se vám tak strašně líbí jejich obaly? Krabička je super a tubička krému je taková jednoduchá, ale přesto krásná. :) Já jsem z nich fakt nadšená! :)
Tubička obsahuje 100 ml a a seženete ji třeba tady a to za 130 Kč. Já vám můžu nabídnout 15 % slevu na nákup v e-shopu, stačí jen zadat kód - InL15. 

středa 8. ledna 2014

Proč se bojím setkání s blogerkami

Původně jsem pro vás dnes chtěla napsat nějakou pěknou kosmetickou recenzi, ale moje nálada se pohybuje na bodu mrazu, mám chuť zaškrtit většinu lidí, co se dnes pokusí na mě jen promluvit. Je tu taky hrozně povinností do školy a čas jde proti mě. Proto jsem dnes jen dopsala článek, který jsem měla už nějakou dobu rozepsaný. ;)


Za tu dobu co se pohybuji tady v tom pověstném blogo-světě jsem stihla poznat hodně nových lidí, jsem si jistá, že jich ještě moc poznám, ale už teď se tu mezi vámi najde několik mých oblíbených bloggerek.
Samozřejmě jsem si vás nejprve zhodnotila podle stylu psaní, ale to byla jen taková malá zkouška, zda vás mám nebo nemám přidat na seznam svých sledovaných blogů. Pokud jste mě něčím zaujaly a dostaly se do seznamu, nemáte ještě úplně vyhráno. Buďte si jisté, že jsem vám detailně prošmejdila blog a omrkla i vaše odpovídání na komentáře.

Pokud jste i přesto zůstaly na seznamu, máte vyhráno. Prošly jste všemi mými zkouškami a asi se mi fakt líbíte. S největší pravděpodobností vás už teď mám ráda, a pokud vám komentuju články, je to jasný. Co se týče bloggerek, hodně rychle jsem si tady lidi oblíbila a k několika z vás mám důvěru a vyslepičila bych vám celej svůj životní příběh.

To si ale necháme na později. Dnes se podíváme na to, proč mám obrovskou chuť, ale i strach se s některou (některými) z vás setkat. Vlastně bych vás fakt ráda poznala osobně, ale.. Je tu to pověstné ale.
Většinou (vždycky?) jste starší než já. Za každé situace jste dokonale nalíčené, upravené a s dokonalým účesem. To já ne. 

V oblékání jsem spíše sportovnější typ, nejlépe se cítím ve sportovní bundě a s botaskami na nohou, v kabátu a lodičkách mě potkáte jen zřídka. Líčení taky moc nedám, musí se mi opravdu chtít, když už vytáhnu dekorativku a na žádné velké kouzlení to opravdu není. Na vlasech si dávám záležet, ale hodinka venku, déšť a už to vypadá, jako bych ven vyšla ve stejném stavu, jak jsem se ráno probudila.

Vidíte ten rozdíl? Vy, vždy dokonale vypadající krásné ženy. A vedle vás já, oblečená ve sportovním s rozlítanými vlasy na hlavě a rozmazanou řasenkou. Takže asi takhle.. 
Fakt ráda bych vás poznala, ale budu asi muset ještě hodně zamakat, abyste se nelekli a mně se najednou neztratili všichni, na setkání přítomní, pravidelní čtenáři.


Mám vás ráda, nezapomínejte. ;)

úterý 7. ledna 2014

Plánovače našeho času - Diáře

Dnes si popovídáme o našich druhých hlavách, pravých rukách a nebo plánovačích času, jak jen chcete. Řeč je jen a pouze o diářích. Tento článek jsem chtěla napsat hned na začátku ledna, ale hrubě jsem podcenila přípravu na nový rok a svůj diářek sehnala teprve včera po prozkoumání několika obchodů a papírnictví. Vždy jsem byla věrná Albi a mít diář odněkud jinud nepřipadalo v úvahu. Tentokrát ale Albi zklamalo a diáře už nebyly, dostala jsem tedy tip na Neoluxor a tam jsem ho našla.


Výběr byl dlouhý, zkoumala jsem ze všech stran, ale nakonec vyhrál tento krasavec. Není nějak hodně barevný, takže se nemusím bát ho vytáhnout ve společnosti, velký je tak akorát a roztomilý na pohled. Ihned jsme se spřátelily a já začala zapisovat všechny důležité i nedůležité události.

Co se týče mého zapisování do diáře, používám barevné lístečky. Růžové mě upozorňují, že se daná věc týká školy, oranžové blogu a zelené všech ostatních věcí. Na lísteček vždy napíšu jedno heslo, u školy je to třeba daný předmět a pod něj propiskou o co přesně jde.
Na fotce můžete vidět mé zápisy v praxi.


Občas ale přemýšlím nad tím, jak by šly události do diáře zapisovat jinak, protože mé lístečky se ohýbají a snadno odlepují, takže vytáhnout diář venku ve větru opravdu není příliš dobrý nápad, proto se ptám vás, jak si údaje do diářů zapisujete vy?



A ještě na vás mám jednu otázku. Kdybych si já do své druhé paměti nezapisovala články a nápady pro vás, nejspíš by tady na blogu bylo naprosto prázdno. Ale často mi přátelé berou diář a dívají se na mé zápisky. Ale o blogu ví jen dva lidi z mého okolí, proto mi tohle nakukování do soukromí samozřejmě vadí. Řešíte tento problém taky? A popřípadě jak? Nebo nápady na články nezapisujete do diáře, ale někam jinam?

Budu moc ráda všechny vaše rady a nápady při zapisování a utajování blogu. ;)

Já jdu opět plnit školní povinnosti. :)

neděle 5. ledna 2014

Jak jsem okusila kouzlo sushi

Přesně v okamžik, kdy jsem se doslechla o Luc. a následně prošmejdila její blog mi bylo jasný, že jestli se s touhle holkou chci bavit, prostě budu muset ochutnat sushi. Jinak by to nešlo, že jo. 
Probraly bysme spolu Plzeň (pokecaly si v tý jejich divný řeči s výrazy jako vošouchy a povášet) ,Hotelovku, nějakou tu kosmetiku.. 
No a co dál? Nebylo by se o čem bavit. Ale když okusim tu její závislost, budeme spolu moct mluvit "all day all nigt". 


Takže to bylo jasný. Jednoho dne jsem sbalila spolubydlící, nekompromisně jí oznámila, že se jde na sushi a námitky se nepřijímají. Dotáhla jsem jí do nejdražšího plzeňskýho sushi baru (kdo to mohl vědět, že jo..) a daly jsme si klasiku s lososem. 

Číšník nám na pěkným dřevěným stojanu přinesl namočený teplý ručník. Nechápavě jsme se podívaly na sebe a potom na ručník. My jako fakt nevěděly proč nám jako cpe nějakej ručník a ještě k tomu mokrej. Nechaly jsme ho radši netknutej a pak podle suprovýho návodu nakreslenýho na ubrousku trénovaly držení hůlek. 

Zdálo se to jako nadlidskej úkon, ale jo, naučily jsme se držet hůlky a pak už se jen cpaly. Chvílema se mi fakt chtělo brečet, bylo to pálivější než jsem čekala. Ale tak strašně mi to chutnalo, že bych nejradši sushi z talířku snědla i spolubydlící. 

A tak to byla láska na první pohled. Už dlouhou dobu jsem zase hůlky v ruce nedržela a sushi neměla, ale to se brzy změní. Jako dárek k narozeninám jsem od spolubydlící dostala pozvánku na running sushi, takže nás čeká skvělé dvouhodinové obžerství!

Už mám obrovské abstinenční příznaky po sushi, začnu na něj chodit snad každej tejden. Mimochodem.. Ukradly jste někdy hůlky ze sushi baru? Moje spolubydlící ano. Prý aby měla vzpomínku, na naši první společnou ochutnávku sushi. 

Čím déle se pohybuji v blogo-sféře, tím více zjišťuji, že sushi bude nějaká blogerská závislot. ;) 
Pořád vidím na své Facebookové zdi nebo Instagramu nějaké fotky sushi a teď ještě dokonce japonských polévek. Vy mi dáváte holky. 
Jen počkejte, já vám to vrátím. :)

zdroje obrázků: obr. 1

sobota 4. ledna 2014

Kosmetické otázky pro vás, aneb s čím si nevím rady III.

Mám strašnou touhu zasednout k počítači a začít psát. Ale jakmile se k tomu notebooku dostanu, najednou nevím co bych vám měla sdělit, nejspíš bych se tu jen vykecávala o svých momentálních problémech a starostech. A to většinou nikoho nezajímá, tak jsem tu dnes alespoň s kosmetickými otázkami.
Znáte to, když na něco myslíte, chcete to napsat, já takhle třeba na kosmetické otázky, ale než dojdete ke kusu papíru, nebo počítači, všechno zapomenete? Tímto stavem momentálně procházím. Možná bych se fakt měla poohlédnout po něčem na paměť. ;)


Tekuté oční linky
Tak jsem se rozhodla, že se naučím dělat horní oční linky a zase ze mě jednou bude kočka. Jsem si jistá, že boj Já vs. Oční linky bude ze začátku vypadat beznadějně, ale jakožto silný jedinec to nakonec zvládnu a třeba se s linkami i spřátelím.
A otázka pro vás zní, jaké tekuté oční linky byste mně (začátečníkovi) doporučily? Nejlépe by měly být drogerkové, abych pro ně mohla co nejdříve jít. :)

Přírodní micelární voda
S hrůzou jsem zjistila, že momentálně doma nemám nic na večerní nebo ranní dočištění pleti, nebo odlíčení. A tak bych se chtěla zeptat vás, jakou micelárku, nejlépe přírodní byste mi doporučily? Všichni teď jásají kolem Loreálu, ale nějak nevím jak je na tom se složením, kdyžtak mě můžete někdo zasvětit. :)

Psyllium Dr. Popov
Má někdo z vás zkušenosti s tímto psylliem? Uvažuji o jeho koupi a zatím se stále nemohu rozhodnout mezi tabletami a nebo obyčejným psylliem. Více se ale přikláním k obyčejnému psylliu, které by se dalo i do nějakého jídla přidávat. Ale trochu se bojím, abych to ráno nalačno zvládala, psyllium prý moc dobře nechutná a k tomu se ještě zapíjí velkým množstvím vody.
A viděly jste nějaké účinky?

Posílení imunity přírodní cestou
Zvlášť na podzim a v zimě hodně trpím na různé chřipky, angíny a další nedobroty. Chtěla bych tak nějakou přírodní cestou posílit svou imunitu. Víte o něčem, co zaručeně pomáhá a není to narvané chemií? Pokud ano, hned pište. :)

Pískové laky GS
Koupila jsem si tři pískové laky GS - Azzuro, Intense coral a Mistero Grey. Bohužel je ale nevyužiji, takže kdyby o ně měl někdo zájem, stačí napsat na email (Dominica.Droom@seznam.cz) a laky mohou být vaše.

 zdroje obrázků: obr. 1

čtvrtek 2. ledna 2014

Zkusme to v novém roce jinak

Máme tu druhý lednový den, druhý den nového roku. Není lepší příležitost k novému začátku, ke změně věcí, než je příchod nového roku. Mnoho z nás si dává novoroční předsevzetí a nebo nás prostě ke konci roku napadne myšlenka, co se nám v tom uplynulém roce povedlo a co naopak ne? Co bychom udělali jinak, nebo vůbec nedělali? Neříkejte, že jste nikdy nad ničím takovým nepřemýšleli. Konec roku k tomu přímo vybízí, zrekapitulujeme si ho a řekneme si, že ten další bude mnohem hezčí a povedenější. Všichni jdeme do nového roku s čistým štítem a s vidinou lepších zítřků.


Jenže štěstí a spokojenost nám ve většině případů nespadnou do klína sami, jako blesk z čistého nebe. Nejspíš budeme muset pro své pohodí něco udělat, nebudeme moci jen sedět a čekat. A proto se změnami začněme hned, není přece důvod vyčkávat. Ten pravý čas pro změnu není zítra, za měsíc nebo za rok, je právě teď.

Vezměte si papír, tužku a zrekapitulujte si svůj uplynulý rok. Jaké byly vaše úspěchy a neúspěchy? Nemyslete jen na to špatné, je dobré se pochválit a říct si "Jo, tohle se mi opravdu povedlo" ale podívejte se realistickým okem i na ty špatné věci, které jste příliš nevychytali. Pokud si tyto věci nechcete psát, stačí o nich jen zapřemýšlet, ale doporučuji spíše sepsání.

Už je váš papír popsaný a nebo máte vše rozmyšlené? Dobře. Teď si napište, co byste chtěli v tom novém roce 2014 dokázat. Chtěli byste si koupit nový notebook, potkat pravou lásku, být v práci povýšeni, přestat být vztahovační? Všechno tohle si sepište a k tomu napište postup jak toho dosáhnete.

Když budete mít tohle všechno před sebou, hned vám to snažení půjde líp. Nechte si papír na nějakém viditelnějším místě a nebo ho noste s sebou v kabelce nebo v peněžence. Vaše podvědomí si mnohem lépe zapamatuje to co vidí, než jen to o čem přemýšlíte. Tak to zkuste, dejte tomu šanci.


Všichni můžeme něco změnit. Každý si můžeme ten svůj nový rok udělat po svém. Pokud chceme aby byl stejný jako ten předchozí, stačí když budeme jen sedět a nic nedělat, nebudeme pracovat na svém štěstí. Pokud nám to stačí a jsme takto spokojeni, nikdo nemůže říct ani slovo. Protože je to náš život, ne jeho.

Pokud ale nejste spokojeni s tím, jaký byl váš předchozí rok, není nic jednoduššího, než se vymanit ze své zóny pohodlí a začít dělat něco jinak. Stačí když začneme maličkostmi. Cesta k úspěchu je dlážděna malými změnami. A tak se do toho pusťme. Pomalu ale jistě se začněme posouvat dopředu. Stačí si jen zvyknout a ono to už potom půjde samo a bude to mnohem jednodušší, než jste si kdy dokázali představit.

Abyste si nemysleli, že tu jen bezmyšlenkovitě kecám. I já jsem se rozhodla něco změnit.
Moji rodiče jsou už dlouhou dobu rozvedení a já nemám moc dobrý vztah se svým otcem, on tam totiž skoro žádný citový vztah není. A já se to rozhodla změnit, samozřejmě to nebylo ze dne na den. Už dlouhou dobu jsem přemýšlela nad tím, jak to udělat, jak začít. Bylo mi jasné, že můj táta ten první krok neudělá, takže to zůstalo na mě. Už několikrát jsem měla rozepsanou sms zprávu o tom jak mi chybí.. Ale nikdy jsem ji neodeslala.
Až o Vánocích.

Pořád si myslím, že jsou Vánoce časem zázraků, a proto jsem taťkovi poslala Vánoční přání. Odpověď se dostavila ještě dřív než jsem čekala. Mohla jsem tak oslavit první úspěch a odškrtnout si pomyslný první krůček na dlouhé cestě k taťkovi. Situaci jsem pak zase chvíli nechala volný průběh a 31.12 se odhodlala k dalšímu malému krůčku. Sepsala další sms zprávu s žádostí o setkání, třeba v restauraci na obědě. Odeslání předcházela dlouhá doba přemýšlení, ale zpráva nakonec doputovala k majiteli a ten kladně odpověděl. Já si tak odškrtla další pomyslný krůček a teď se připravuji na setkání.


Neříkám, že je to lehké. Začátky jsou to nejtěžší. Věděla jsem, že to lehké nebude a do toho jsem s tím šla. Ani vaše změny nebudou lehké, ale všichni  to zvládneme. Ve svých změnách máte mou plnou podporu, držím nad vámi svá ochranná křídla a chválím vás za každý malý úspěch a krůček vpřed.

Tak s úsměvem do toho! ;)

zdroje obrázků: obr. 1, obr. 2, obr. 3.