neděle 1. června 2014

Úspěch se neodpouští

Článek se stejným názvem jsem začala psát už před několika měsíci v zápalu jakéhosi boje. Situace se potom ale uklidnila a já ho po pár týdnech, co mi ležel v konceptech, prostě smazala. Nechtěla jsem vířit vody a možná jsem měla strach projevit svůj názor na celou situaci. Ale od včerejšího dne už si znovu pohrávám s myšlenkou okomentovat celou situaci. Tak se do toho pojďme pustit.

Když zjistíš, jak je všechno perfektní, zakloníš hlavu a budeš se smát s tváří obrácenou k obloze
Od té doby, co jsem si uvědomila, že opravdu nejsem spokojená se svým dosavadním životním stylem, že to dál takhle nechci a celé to změnila, se mi začalo žít mnohem líp. Už si dovolím nahlas a s klidným svědomím říct, že jsem šťastná a mám se dobře. Občas se objeví mráčky, ale to známe všichni a víme, že po každé bouřce zase vykoukne sluníčko.

Ještě si moc dobře vzpomínám na špatné období, kdy každý druhý status na mém facebooku byl plný pesimismu a deprese, kdy jsem litovala samu sebe a dělala ze sebe tu s největšími problémy. Samozřejmě, že když se na to teď dívám zpětně, všechno to bylo jen v hlavě a za problémy a pesimismus jsem si mohla sama.
Ale v té době mi hodně lidí psalo a zajímalo se o mě. Byli ti, kteří opravdu chtěli pomoct, snažili se mě dostat zase nahoru a já jsem jim vděčná. Našli se ale také ti, kteří se jen rádi dívali na to, jak je někdo na dně a byli rádi, že to nejsou oni, že jim je fajn. Potřebovali se ujistit, že jejich život je v pořádku.

Zatímco u mých depresivních statusů byl nespočet lajků, někdy i komentářů a můj facebook sotva stíhal přijímat všechny zprávy. Teď, když jsou mé statusy plné optimismu, spokojenosti a radosti, lajky ubyly a gratulace taky nechodí.

Je to sice smutné, ale lidé se těžko dívají na to, jak je někdo úspěšnější než oni sami, nedokáží překousnout, že se někomu daří, když jim zrovna ne. Přece nebudou přát úspěch jinému, když oni sami se topí někde na dně a svět se jim bortí pod rukama.
Dle mého názoru je to velká škoda, osobně razím heslo "Přej a bude ti přáno". Proto moji milí, jsem moc ráda, pokud se vám daří, pokud se máte fajn a plníte si sny! Dělejte to dál! :)

Jsem vděčná za vás všechny, co mě (a nebo kohokoli jiného) podporujete v tom co dělám, máte radost z mých pokroků a vytvářím vám úsměv na tváři. Ale jsem vděčná i za všechny, co se doma rozčilují nad každým mým úsměvem a krokem kupředu, protože i vy mi dáváte sílu jít dál a jednou.. Jednou i vy mě budete obdivovat, ještě vám ukážu! :)

Jak jste na tom vy, také jste se setkali s lidmi, kteří vám úspěch nepřejí a jsou zaměřeni jen na své pokroky a nebo jste obklopeni skvělými a přejícími přáteli? :)

14 komentářů:

  1. Pravda pravdoucí. Já jsem sice na facebooku nezávislý pozorovatel (nemám statusy, máloco komentuji a lajkuji), ale když si občas statusy projíždím, vidím, že lidé to takhle mají. Nejlépe napsat depresivní status, který nevypovídá o všech detailech a je to komentováno jedna báseň. Naštěstí ti opravdoví přátelé, kteří jsou kolem mě "naživo" mi úspěch přejí, a podporu u nich také najdu :)
    A věřím tomu, že tihle závistivci pukají vzteky, když jsi vysmátá a je Ti skvěle :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje řeč, Klári. Už snad ani není třeba nic doplňovat. :) Přátelé "naživo" jsou kolem mě taky úžasní a nemůžu si na nic stěžovat. A podporu nacházím i tady, u vás všech, na blogu. :)
      Děkuju! :)

      Vymazat
  2. Domi, ještě že jsi ten článek nakonec znovu sepsala :o). Souhlasím snad úplně ve všem! I když někoho potkáš na ulici a zeptáš se jak se má, 90% lidí Ti odpoví "jde to", "nic moc", "nestojí to za nic" a přitom to je opravdu jen v hlavě... Jasně, někdy si člověk myslí že je na tom nejhůř ne celém světě a že se daný problém/situace prostě nedá vyřešit, ale tak to vůbec není! A přesně souhlasím - po každé bouřce zase vykoukne sluníčko! Je super, že si tyhle věci uvědomuješ a že je tvůj přístup pozitivní, škoda že to tak nemají všichni lidé ;o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Denisko. :)
      Mluvíš mi z duše, ani si nepamatuji, kdy naposled mi někdo řekl "Jo Domi, mám se skvěle! :)".
      Usmívej se a měj se fajn, Deni. :)

      Vymazat
  3. Člověk musí umět věřit sám v sebe, aby mohl ocenit úspěch druhych.. a tpo v dnešní době umí málokdo :)

    OdpovědětVymazat
  4. No jo, asi máš pravdu, nikdy mě vlastně nenapadlo se nad tím takhle zamyslet. :) Je teda pravda, že statusy na fb nepíšu prakticky vůbec, maximálně přání k Vánocům a do nového roku. :D A taky je pravda, že nemám ve zvyku špatné emoce a to, když jsem na tom zle, úplně ventilovat... A světe div se, když to nikdo neví, nikdo se nevyjadřuje, nikdo nepomáhá... No, teď se mám každopádně docela dobře... A přeju Ti pěkný den. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Co dodat.... pozitivní přístup je ten nejlepší. Nejen že nám přinese dobou náladu, lepší náhled na "starosti", překážky a další, ale také dokážeme kolem sebe udělat třeba i ostatní lidi o něco šťastnější. A to třeba malou hloupostí, že někomu poradíme v obchodě, přestože ho neznáme a vidíme, že něco hledá.. nebo že se na někoho usmějeme.. popřejeme mu hezký den a podobně.. i maličkosti udělají občas velký obrat třeba ve dni, který nám zrovna moc nevyšel..

    A pokud nám někdo závidí úspěch, dobrou náladu a lepší přístup k životu, asi nemá cenu se nad tím pozastavovat a kazit si dobrou náladu a pozitivní přístup...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maličkosti mnohdy udělají tu největší zásluhu a vykouzlí nejupřímnější úsměv na tváři. :) Měli bychom se naučit nezištně, pro dobrý pocit, pomáhat cizím lidem. :)

      Vymazat
  6. Jsi skvělá, úžasná, moc ti fandím. A máš velkou pravdu. Taky mi chodí anonymy, co mě pomlouvají a chtějí mě zničit, ale já se nenechám. Jsem pyšná na to, že zvládám tři "psychicky indisponované" děti a že navzdory všem problémům jsem klidná a vyrovnaná. Držím ti palce, jsi na dobré cestě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Marcelko, děkuju! :)
      Jen tak dál, všechno zvládáš skvěle, jsi silná. :)

      Vymazat
  7. Já bych teda statusy, počty lajků a komentáře nebrala moc vážně... Já mám zrovna moc šťastné období, ale je mi jasné, že kdybych to někomu říkala každý den, tak to lidi pěkně štve :D Ale myslím, že je to na mě i vidět. Ale měla jsem v reálu opačnou zkušenost - když jsem měla špatné období a málo kdy jsem se usmála, lidi se mi vyhýbali, nebo sem tam utrousili, co mi pořád je. Naopak když jsem sršela radostí, lidi to ke mně přitahovalo a najednou jsem nebyla ani chvíli sama. Takže nevím, ono v tom někdy závist hraje velkou roli, ale zase si nemyslím, že by hrála hlavní roli u všech, protože se se mnou lidi dokáží bavit, aniž by mě nenáviděli za to, že se mám zrovna teď fajn.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tady samozřejmě nemluvím o tom, že budeš každý den někomu vnucovat svůj šťastný život, když je dotyčný v depresi. ;)

      Vymazat
  8. No ono je to občas těžký. Já kamarádům samozřejmě přeju úspěch a ráda je povzbudím a pomůžu, ale zároveň i přes to mě zchvátí občas lehkej pocit závisti. Není to závist, kdy bych se snažila ničit ten úspěch a radost, ale už se trochu musím nutit do toho přát jim to a radovat se s nima :) Asi jsem závistivá potvora :)

    OdpovědětVymazat