pondělí 18. srpna 2014

7 kroků ke šťastnějšímu životu: Krok 3 - Žít teď

Už víme, že ke štěstí nám může pomoct ignorace negativních názorů okolí, sebeláska, víra v sebe a samochvála.. A co máme v seznamu dál? Věc, bez které to taky nejde - Žít teď a tady! :) A právě na to se podíváme dneska. Tak se pohodlně usaďte, otevřete sušenky, uvařte kafe a můžeme začít. :)

Zamyslete se..
Odkud přichází smutek? Z věcí, které se staly.. Nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem.. Smutek ze včerejška, patří včerejšku. Dnes jsi dostala dalších 24 hodin na to, začít znovu a lépe, máš novou příležitost, tak se jí chop s úsměvem.
Stejnou otázku si můžeme položit o strachu, odkud přichází ten? Z budoucnosti. Nikdo z nás se nebojí toho, co bylo. Máme strach z toho co přijde, někdy v budoucnu..Ani vlastně nevíme co to bude a kdy to přijde, i přesto se toho ale bojíme.


Vím, že je občas těžké přestat se soustředit na minulost, pokud se nám v ní stalo něco zlého, něco co zanechalo následky a těžko se na to zapomíná. Ale co změníme tím, že se budeme topit ve smutku a přemítat o tom, co jsme mohli udělat jinak, co by se změnilo.. Nezměníme vůbec nic, protože už se to stalo.
Tohle přemýšlení nás bude akorát brzdit v další cestě, v růstu. A to nechce nikdo z nás. Neplýtvejme svou energií na věci se kterými nemůžeme pohnout a věnujme ji radši tomu co je a bude. S čím můžeme něco dělat.
Budeme se divit, jak se potom věci dají do pohybu.

Nemám nic proti plánům do budoucna. I já je mám, mám jich spousty a každý den si je znovu opakuji, pracuji na nich a věřím, že se jednou splní. Na tom není nic špatného, člověk musí vědět co chce, mít svůj cíl.
Ale v žádném případě by neměl k budoucnosti ťapkat po špičkách s vystrašeným výrazem ve tváři. Je čas rozrazit dveře a přijmout, co přijde.


Můžeme mít naplánovanou každou minutu našeho života, ale nikdo nám nezaručí, že všechno vyjde podle plánu. S největší pravděpodobností se vždy setkáme s nějakým kopancem, pádem na hubu. Ale není to krásný? Kdybychom už od začátku věděli co přijde, jak se budou věci vyvíjet.. Neměli bychom se na co těšit, život by byl nuda.

Naučme se proto žít tady a teď. Nic neočekávat. Většina zklamání pramení z očekávání. Stále něco od někoho očekáváme. A v tom je ta chyba. Naučme se žít teď a tady. Nikoho (včetně sebe) do ničeho netlačit.
Příjmejme to, co přijde, co nám osud (a nebo cokoli jiného v co věříte) přinese a věřme, že je to přesně to, co se mělo stát. Možná je to něco jiného, než jsme chtěli, ale je to právě v tento okamžik ta nejlepší věc, která k nám mohla přijít. Tak si přestaňme stěžovat, že takhle jsme to nechtěli, ale vezměme tu příležitost do ruky a vytěžme z ní co nejvíc.

zdroj, zdroj2.

4 komentáře:

  1. Pěkné :-) Tyhle pondělky se mi začínají čím dál více líbit :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Bobku, to mě moc těší. :) Ale já mám trošku pocit, že jsem se sekla a že to kdovíjaká hiaparáda není, alespoň co se komentářů týče.. ://

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlas... Se vším... Žít tím co je teď. I když to zrovna není nic moc pozitivního. Člověk se musí umět se vším poprat. A přesně - vědět, co všechno přijde a jak to všechno nakonec bude by byla strašná nuda. Není život právě o překvapeních? Já myslím že jo :o). A ještě bych k tomu přidala - nešetřit si nic na jindy, na příště, na speciální příležitost. Není každá vteřina našeho života tou speciální příležitostí? Proč něco stále odkládat? Ne, prostě tady a teď. A tady a teď další super článek, díky :o)

    OdpovědětVymazat
  4. Denisko, krásně jsi to celé shrnula a popsala, lépe bych to neřekla. Děkuju..:)) Tak si užívejme všeho co je teď a mějme se fajn. :) Já děkuju. :**

    OdpovědětVymazat