neděle 22. září 2013

Nemáš uniformu? Nesmíš přes práh!

Krásnou neděli, kočky. :)


Doufám že se máte krásně, mě dnes přepadla nějaká podzimní deprese, ale cestou na intr s kamarádkou A. to zase všechno opadlo a mně je fajn. Víkend byl krátký, ale já si s tetou udělala krásné nákupy, byla to pohodička, strašně ráda trávím čas s rodinou. Tento týden mě čeká velké množství testů, to ale nějak překoušu, protože kromě nich mě čeká taky hudební "festival" Back to School a nákupy nových botiček na babiččinu sobotní oslavu. 

Ale teď už se nebudu vykecávat a vrhneme se na článek. 

Už strašně dlouhou dobu mě fascinují těžkooděnci, policisté a vojáci. Dřív to byl jen takový fajn pocit, když jsem nějakého z této trojice viděla, usmála jsem se a šla dál. Ale jak jde čas, moje zalíbenost v těchto mužích v uniformách se začíná stupňovat a já přicházím na to, že opravdu doma jiného nechci. 

Takže když takhle někde jdu a vidím policistu, těžkooděnce nebo vojáka, začínám padat do mdlob. Je mi jedno kdo se na mě dívá, nejradši bych ho vzala kolem krku a odvedla si ho domů. Stejně tak to bylo v pátek, čekáme s kamarády na vlak domů, suneme se do zadních vagónů, já teda nedobrovolně, fakt se mi nechtělo tahat s tou těžkou taškou..


Celou cestu protestuju.. A horlivě ukazuju na prázdná kupé ve vagónech okolo kterých projdeme a dál postupujeme dozadu. 

"Hele dívej, tady je volno. Už nechoď dál. Stůj už! "
Když se najednou A. zastaví a zářivě se na mě usměje. "Koukni Domi, kdo támhle je. " A podívá se dopředu. 
Já následuju její pohled a vidím skupinku nádherných vojáků. "No ty vole! Co tady stojíš? Padej dopředu!" Postrkuju A. kupředu za skupinkou vojáků a zatímco je všichni obchází, já se s úsměvem mezi nimi proplétám a je mi skvěle. 

Samozřejmě jsem za nimi musela ještě otočit. 
"Holky, kdybych se tak netěšila domů, hned bych se na nějakýho pověsila a odjela s ním." 
"My víme Domi" Ozvalo se sborově. 

Já ty holky miluju, jak ony mě znají. :-) 

Jen si to představte. Mít doma krásnýho namakanýho policistu, těžkooděnce nebo vojáka, co by vás denně nosil na rukou. No dobře, možná si to moc maluju, pořád je to jenom chlap, takže to nošení na rukou by se nekonalo, ale stejně. Ten pocit, mít doma jednoho z té dokonalé trojice! 


Mám pěkně namalovanou budoucnost s jedním z těchto tří. Teď už jen stačí nějakého potkat a vzít si ho. Ale to už je pouhý malý detail. :-) Takže mé milé, házejte mi sem facebooky a mobily na tyto krasavce. A poraďte balící techniky. :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat