neděle 16. března 2014

Alkohol párty - Druhý pokus

I přesto, jak katastrofálně dopadla moje první velká alkoholová zkušenost, jsme se to rozhodly zopakovat. Koncert UDG spolu s hostem Voxelem (moje srdcovka) k tomu přímo vybízel. Jak jsem dopadla tentokrát?

Řekla jsem, že tentokrát žádné experimenty a velké míchání. S klidným srdcem jsem začala u piva s vědomím, že dneska mi bude dobře a nestrávím noc s kýblem.
Po několika pivech u mě ale přistály dva panáky zelený se slovy, že prostě musim! A tak to začalo, od této chvíle se kolem mě točila piva spolu s panáky, po třetím už jsem to přestala počítat.

zdroj
V době, kdy jsem ještě pila jen to pivo (a měla tedy přehled o tom co dělám) a vracela se od baru ke stolu jsem zachytila dokonalý úsměv milého muže. A pak to už jen jelo. Každý můj pohled na něj se střetl s jeho a následoval ten božský úsměv. Na to by prostě dostal každou.

Celej večer jsme po sobě jen tak pokukovali a já, jakožto hroznej srab, se k ničemu neměla.
Ale když jsem chvíli seděla u stolu, zeptal se jestli nemám zapalovač.
V amerických filmech by holka vytáhla zapalovač a zapálila mu cigaretu. A tak by započala skvělá konverzace.
Ale já ho neměla.
Nekouřím, nenosím u sebe zapalovač.
Trapně jsem se omluvila a vysvětlila, že jakožto nekuřák, zapalovač fakt nemám.
Znovu se usmál, řekl, že je dobře že nekouřím a krabičku schoval.
Následovalo pozvání na panáka, tanec a dlouhá konverzace plná smíchu.

Protože jsme se ale seznámili až pozdě večer, asi hodinu a půl na to už jsem musela jít.
Sám mě objal, poděkoval za milej večer a vyprovodil ven.
Následovalo další objetí se slovy doufání, že se ještě uvidíme.
Bylo mi úžasně, ale kontakt na něj nemám. Každopádně, jestli se máme potkat, potkáme se. :)

To jsem ale tak odbočila od mých alkoholových zkušeností.

Když jsem začala pivo míchat se zelenou, už jsem cejtila, že je něco špatně.
Potom už to šlo z kopce.
Všechno si pamatuju, až na nějaký detaily.

Cesta domů byla poněkud delší, než ta tam, občas nám byl malý chodník, pořád mi padal podepsaný plakát UDG a rozbila jsem si zip u bundy.
Ale došly jsme!
Po zalehnutí do postele mi začalo být špatně.
Hodně špatně.
Hned vedle mě přistál kýbl se kterým jsem strávila velkou část noci.
To byla ta doba, kdy jsem říkala - už nebudu pít!

Stejná slova jsem si opakovala i ráno, čekala mě cesta domů vlakem. Díky bohu, že trvala jen půl hodiny, dýl bych to asi nezvládla. Už teď to vypadalo že můj obsah žaludku skončí na klíně milého důchodce, který si neustále chtěl povídat.
Doma jsem se nalila vodou s citronem a už se mi vařila česnečka - zaručenej vyprošťovák (říká maminka).
Odpoledne se neslo v duchu dlouhého spánku.

Poučení pro případné další alkoholové párty?
Nikdy nic nemíchat!

8 komentářů:

  1. Nikdy nebudu pít, předsevzetí, které vydrží většinou do další skleničky... :D
    Je to pěkné, a škoda, že nemáš ten kontakt... ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak nějak, An. :)
      Taky mě to teď zpětně mrzí. :/

      Vymazat
  2. Škoda, že nemáš ten kontakt, ale jestli ho máš ještě někdy potkat, tak ho potkáš. To je osud, tedy jestli věříš na osud. Že nikdy nebudu pít jsem řekla párkrát. Alkohol zvládám pít bez nějakých hrůzných následků. I když pařím do 4 do rána, druhý den umím normálně fungovat. Není mi zle a nebolí mě hlava. Ovšem, že někdy se to taky poštěstí, nemůže mi to přeci sednou vždy, většinou to je (díky bohu) tak jednou dvakrát do roka. Ovšem, když je mi špatně tak to pak stojí za to. Nepomůže mi nic, česnečka už vůbec ani kyselý okurky :D Celej den ležím a umírám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím na osud a říkala jsem si to samé, jestli ho potkat mám, prostě ho potkám. :)
      Tak to ti závidím, že to takhle zvládáš relativně bez následků. :)

      Vymazat
  3. Moje milá, škoda, že nemáš kontakt. Pak mi o něm povyprávíš!!! :) Jop, to dobře znám, ale zaručuju ti, že časem se tohle zlepší. Přijde mi, že čím je lidské tělo starší, tím lépe snáší alkohol :D Nebo už jsem vytrénovaná :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně zas přijde, že čím jsem starší, tím hůř to snáším. V šestnácti jsme se prolejvali hektolitry vína a nic. Dneska? Škoda mluvit :D

      A Domi, teď ti nezbývá nic jinýho, než každej týden někam vyrazit a doufat, že se s ním znovu potkáš!

      Vymazat
    2. To víš že jo, to se nasměješ! :)
      Holky, tak teď teda nevim jestli se mám bát nebo spíš těšit. :D Jestli to bude s věkem ještě horší, v pětadvaceti se skácim po prvním pivu. :D
      Sabi, to mi moje játra poděkujou. :D

      Vymazat
  4. Nemíchat, nepít, netančit :-)
    Ale na to přijdeš ... časem ... já se taky neponaučím a dneska asi umřu na záda! :-)

    OdpovědětVymazat