neděle 11. května 2014

Dívej se mi minutu do očí

Za posledních několik měsíců se můj způsob života otočil o 360 stupňů. Začala jsem žít, přestala se bát a omezovat, prezentuji své názory a vím, že můžu dělat úplně všechno, co dělat chci. To ale nejsou žádné novinky, o tom všem už jsem vám tu psala. Víte to a žijete tímto způsobem spolu se mnou. :)

Pořád je tu ale něco, co mě v tom naprostém rozkvětu omezuje.
Většinou se lidem nedívám do očí.
Lidé co mě znají už si na to zvykli a berou to jak to je. S některými jsem o tom mluvila, protože se zeptali. Setkala jsem se i s negativními názory, lidé to mohou brát i tak, že jim člověk neříká pravdu, když neudržuje oční kontakt. Lidé jsou různí, ale kdo chce, zeptá se. ;)

Při hovoru se pár sekund dívám do očí a potom uhnu, takhle to probíhá celý rozhovor. Neumím oční kontakt udržet dlouho, není mi to příjemné. Mám pocit, že do mě pak člověk moc vidí, čte ve mně. A to se mi nelíbí.

Dřív jsem si myslela, že to nikdo nevidí, že si toho nevšímá.. Ale ještě když jsem byla na základce, můj třídní se mě jednou zeptal:
"Proč se mi nedíváš do očí?"
V tuhle chvíli mi došlo, že ono to asi není tak nenápadný jak si myslím. Spolu jsme na tom začali pracovat. Mám v něj jako člověka obrovskou důvěru a s ním to šlo. :)
Přišel přechod na střední a všechno to zase šlo do háje..
Ale už se to tak nějak pomalu zase učím. Mám kolem sebe úžasné a pozitivní lidi.

Takže mé milé, jestli mě někdy potkáte, když se vám nebudu celou dobu dívat do očí, určitě to neznamená že vám lžu, nejsem slušná nebo se s vámi nechci bavit. Já to jen prostě nedělám..:) Ale makám na tom, tak třeba jednou..:)

zdroj
Když jsem sepisovala článek, dostalo se ke mně jedno moc pěkné video, které s tím tak trošku souvisí. Podívat se na něj můžete ZDE a určitě ho doporučuju. Je to několik málo minut, při kterých si hodně věcí uvědomíte a dojde vám, jak moc jsme vlastně ovlivňováni elektronikou.

Je tam jeden moc pěkný příklad, co se stane když jdeme po ulici se zrakem zabořeným do mobilu a nebo když navážeme kontakt s člověkem a mluvíme s ním, slovy, při osobním kontaktu, ne přes sociální síť.

Ruku na srdce. Kdo z nás občas neodepisuje na zprávy přátelům při cestě do školy/práce? Každý se občas díváme do mobilu, nebo telefonujeme. A ani si neuvědomujeme kolik zajímavých věcí nám za tu dobu mohlo uniknout.
Třeba já už jsem si za tu dobu co ujíždím na policistech určila přesný čas kdy musím ráno vyjít do školy, abych potkala dvě policejní auta převážející trestance. Mohla bych jet tramvají, ale procházka mě ráno nastartuje a policajti po ránu zlepší náladu. :) Minulý týden jsem si při cestě do školy ale psala s Péťou a všechny jsem je viděla až když projeli a to jich zrovna jelo víc!
Včera jsem si i já u videa uvědomila, kolik jiných věcí jsem mohla promeškat.

Tak se přestaňme nechat svazovat elektronikou, odložme hovory a zprávy na doma a do práce a začněme se konečně dívat kolem sebe. Všímejme si detailů. :)

17 komentářů:

  1. Tohle video je moc hezký pojednání o tom, jak jsme zmagoření dnešní elektronikou. Tak teda hezky trénuj koukání do očí, ať má s lidma lepší kontakt ;) Neboj se, oni Tě neukousnou :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím, že zrovna tohle video se opravdu povedlo.:)

      Vymazat
  2. A proto mám hloupý telefon bez netu :o))
    Hezky napsáno Domi, tak jen dál! Koukej kolem sebe a lidem do očí, třeba nějakému hezkému policistovi :o))
    Ať se ti daří!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Správně Enko, správně! :)
      Ty víš jak na mě viď. :) S policistou by se to trénovalo jedna báseň. :)
      Děkuju, i Tobě! :*

      Vymazat
  3. Zlato začneme trénovat ;) A jak píše Enka, nejlepší trénink by byl na hezkém policistovi :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, zlato. :* Měly bychom se zase začít pohybovat kolem náměstí. :D A já budu navazovat oční kontakt. :)

      Vymazat
  4. Mně se moc líbí, že si ten problém uvědomuješ a chceš s ním něco dělat. Mám kolem sebe několik lidí, kteří jsou na tom úplně stejně... a je jim to úplně jedno. :-( Video už jsem viděla a znova jsem si potvrdila, že dál zůstanu u svého "hloupého" telefonu, který mám už sedm let, i když na nový mám našetřeno už dávno, a budu pyšná na to, že z dvojice já a můj mobil jsem já ta chytřejší. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V očích toho člověk hodně vidí, takže budu ráda, když jednou seberu tu odvahu a začnu se tam ostatním dívat. :)
      Tak to je skvělý, Ilko. Jsem ráda, jak to bereš. :)

      Vymazat
  5. Já bych to s tím díváním do očí zase nepřeháněla, pohled delší než 20-30 vteřin jednak signalizuje hluboký fyzický zájem o osobu, a druhak to většinu lidí po této době začne znervózňovat... Navíc po této době se z toho stává soutěž v zírání (kdo uhne první :D).
    Jinak ale souhlasím, upřímný a vřelý pohled do očí při rozhovoru (s tím, že daná osoba se chvíli dívá, chvíli uhne, chvíli se dívá) je příjemný a vyvolává dojem upřímnosti. Někdy nechtěný, zkušení lháři se prý do očí dívají právěže až moc. :)) Video si pustím za chvíli. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. An, to já samozřejmě vím, ale já to většinou vydržím dvě-tři sekundy a uhýbám. ;)

      Vymazat
  6. Moc pěkný článek :) Já jsem zrovna ten tip, který do telefonu čumí neustále vždy a všude :( máš pravdu, že spousta věcí utíká. Hned zítra to zkusím jinak :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sabi, tak budu držet palce a pak mi dej vědět, jakých maličkostí sis kolem sebe všimla, když ses nedívala do mobilu. ;)

      Vymazat
    2. Tak jsem to dnes zkusila a hádej, co vše je viděla. Dalo by se to shrnout jako velké ho*no. Viděla jsem jen spousty našich rómských spoluobčanů. No bude to tím, že v našem městě je jich spousta a ještě pracuji na sociálce. No však nic zajímavého jsem neviděla. Nákladáky samé auta a lidi, co někam spěchají. Žádné strážníky v uniformě nebo tak.

      Vymazat
  7. Nikomu se nedíváme přímo do očí delší dobu, a tak si nedokážu představit, jak je to u tebe. Video je krásné a já mám zrovna mobil jen na hudbu, abych měla co poslouchat po cestě v buse, dále na to, abych věděla kolik je hodin, a píšu jen s přítelem, hlavně když se potom máme někde sejít. Za to on je do mobilu zabořený v jednom kuse, je to šílené, stále mu volá někdo kvůli práci, chodí mu na mobil maily... Fakt ujíždíš na policajtech? :D to ty uniformy, co? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsem psala výše, že uhýbám tak po dvou sekundách pohledu do očí. ;-) Samozřejmě vím, že dlouhý upřený pohled není dobrý. ;-)
      Každý to máme jinak, ale potom je to celé taky o přístupu. :-)
      Jojo, je to tak. :-)

      Vymazat
  8. Mí autisté o oční kontakt nestojí. Elišce je to vyloženě nepříjemné, ale občas se snaží. Ví, že si na to má dávat pozor. Ale každý jsme indiviuál - někdo o oční kontakt nestojí, někdo vydrží pár vteřin, někdo déle. Ale ta jinakost je právě krásná.

    OdpovědětVymazat
  9. Mam naprosto stejny problem, ale nemam nejak zajem na tom, abych se snazila to zlepsit😄😄

    OdpovědětVymazat