pátek 20. června 2014

Takovýho dědu fakt nemáte (ale chcete)

Myslíte si, že humor má člověk v genech? Já jsem pro podporu této teorie. Protože jinak si fakt nedokážu vysvětlit, kde jsem ho vzala.  Lidi kolem mě se smějou, vy se smějete.. Ale věřte, nejspíš bych nebyla tak vtipnej člověk, kdybych neměla takovýho dědu, jakýho mám..

On patří mezi ty lidi, co by rozesmáli posádku potápějícího se Titanicu a vylíčil by to tak, že by se všichni na ten okamžik těšili..
Za těch (ještě stále) 17 let, kdy jsem často v jeho společnosti jsem si poslechla hodně historek a jestli smích prodlužuje život, my dva tady budeme pěkně dlouho! :)


Bylo to o Vánocích, stála jsem v kuchyni a vykrajovala perníčky, děda přišel, naprosto vážně se na mě podíval a říká.
"Domi, já zavolám bráchovi (děda je z dvojčat)"
"A proč? Něco potřebuješ?"
"No.. Stavím živej Betlém a chybí mi osel"
Teprve potom jsme se oba rozesmáli..

Před pár dny jsem ležela na zahrádce a snažila se pochytit nějakej bronz.. Přišel z práce, sedl si pod pergolu a povídá:
"Měla by ses opálit co nejvíc, hlásí bouřky."
"Neboj dědo, pěkně mi to chytá"
"Bacha na to, prej z čistýho modrýho nebe najednou začne pršet, z ničeho nic"
"Fakt jo? To určitě kecaj, nesmíš všemu věřit"
Chvíli bylo ticho.. Pak odešel.. Otevřela jsem oči, že se kouknu kam zmizel a v tu chvíli na mě začal stříkat zahradní hadicí.
"Jsem říkal, že z čistýho nebe"


Vzal mě, tetu a jeli jsme prozkoumat obchoďáky..
Jako první přišel na řadu nějakej electro word, nebo obchod podobnýho typu.. Pamatuju si, že jsme vybírali nějakou žehličku, nebo tak něco..
Byl tam mladej, celkem pěknej prodavač a nějakou nám doporučil.
"Můžete nám to zapojit? Neprobíjí to?"
Děda vzal žehličku do ruky, hezounek ji ochotně zapojil.
Přesně ve chvíli, kdy to udělal, začal děda křičet na celej obchod, jako by ho spotřebič probil.
Pohled onoho hezounka se nedá popsat slovy, v očích měl smrt.. Vyrval žehličku vyděšeně ze zásuvky.
Děda se rozesmál, podíval se na tetu. "Neprobíjí, tu berem" :D

Šly jsme pak ještě do nějakýho zlatnictví.
"Hlavně žádnej trapas"
Ten jeho výraz mi měl napovědět.. Prohlíželi jsme si šperky a teta vybírala..
Pak se děda nahnul k prodavačce, ukázal na tetu a říká "Paní, dávejte si na ní bacha, ta krade"
Prodavačka se zděsila a celou dobu tetu sledovala.
Ale jednu výhodu to mělo, hodně rychle byla obsloužená. :D Při cestě domů chválila milou prodavačku a rychlou obsluhu. Až potom jí děda oznámil, co že to prodavačce řekl.
Od tý doby jsme v tom zlatnictví už nebyli..:D


Jednou jsem takhle z Plzně volala babičce, abych jí sdělila požadavky pro páteční oběd. Vzal to děda.
"No čau, co chceš?"
"Kde je babička?"
"Ale, šla k sousedům rozměnit desetitisícovku"
"Tak já zavolám za chvíli".
Položila jsem to a pak tak přemejšlím, jak taková bankovka vypadá, že jsem jí snad ještě nikdy neviděla.Beru mobil a volám znova. Děda zvedá telefon už naprosto vysmátej.
"Tak už ti to došlo?"
Ano, naše hodnotně největší bankovka je pět tisíc. :D

A takhle poklidně a s úsměvem si u nás žijeme..:)

10 komentářů:

  1. Jéžiš Domi, to je boží článek! Dědečka a jeho storky jsem si moc oblíbila. Hlavně ta situace s žehličkou mě dostala... :D Fakt 'borec', škoda že já dědu žádného už nemám, každopádně užívejte! Je to krásný, že i starší lidi se umí smát, že umí pobavit a nejsou jen zapšklí a zdrcení...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, věř mi že situace se žehličkou dostala všechny přítomné v obchodě a jsem si jistá, že mladej pan prodavač na dědu vzpomíná ještě dneska :D

      Vymazat
  2. Koukám, že tvůj děda je jako můj :))) Můj taky furt vtipkuje.
    Když mi bylo asi 14, tak mi s vážnou tváří řekl: "Strejda Jaromír přišel na to, že s čím větší výšky sypeš cukr, tím míň sladí." (děda je chemik, strejda je doktor přírodních věd, takže jsem na dědu zůstala koukat jak z jara a ptala jsem se jak je to možný. Děda předvedl názorně: Sypal z asi půlmetrové výšky cukr do hrnku, takže tři čtvrtě cukru odletělo mimo hrnek... :))) )

    Když jsem chodila s bývalým přítelem z Nigérie a sestra s Romem, děda za mnou takhle jednou přišel, dramaticky se usadil vedle mě a pronesl: "Víš, Kamulko, já se vážně těším, až budu chodit po Prostějově a za ruce povedu na jedný straně malýho černouška a na druhý malou cikánečku." :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že máš taky úžasnýho dědu! :D

      Vymazat
  3. :D Je super mít v rodině takového spiklence, který je pro každou srandu :D Super dědula, fakt :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To fakt je, nezkazí žádnou srandu :)

      Vymazat
  4. :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDD tak to je hodně cool, můj děda je bohužel depresivní typ a jediná jeho sranda je hřbitovní humor:D "dědečku, jak jsi se dneska vyspal", "dobře, a víš, kde se mi bude spát nejlíp? NA HŘBITOVĚ!!! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ho seznámíme s tím mým a neboj, ono to na něm nějaké následky zanechá :D

      Vymazat
  5. Jo, ti dědečkové jsou zkrátka originály. My spolu občas v hromadné městské dopravě mluvíme neexistujícím jazykem, to je taky docela sranda, sledovat, jak lidé hledí... :D
    A taky rád a často vtipkuje. (Případně na ulici zpívá árie z oper). :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je potřeba se občas zasmát! A děda má sem tam lepší hlášky než já :D

      Vymazat